Pokud jste se rozhodli najít si nové bydlení a chcete k tomu využít nájemní bydlení, jistě často narážíte na podobné otázky realitních makléřů? Máte nějakého mazlíčka, jste kuřák nebo nekuřák? Ale jsou takové otázky legitimní? Má pronajímatel právo toto zjišťovat, příp. Vám zvíře v bytě zakázat?

Motivace pronajímatelů eliminovat v bytě takzvaně škodlivé vlivy je zřejmá. Chtějí se vyhnout zničení jejich majetku a co nejvíce svou nemovitost ochránit. Bohužel k takovému jednání nemá majitel žádnou oporu v zákoně. Pokud tedy majitel nájemci ve smlouvě výslovně zakáže chov zvířete, je to z hlediska práva zcela irelevantní.

§ 2258 Občanského zákoníku v této věci ale hovoří zcela jasně:

„Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.„

A co jsou to takové nepřiměřené obtíže? Může se jednat o nadměrný hluk či zápach, např. takové neustálé štěkání či vytí psů. Pokud tomu tak není, je rozumným kompromisem neomezovat nájemce v chovu zvěře.

A nyní tedy spíše praktická stránka věci, tedy jak postupovat při zájmu o pronájem, zda majiteli takové informace sdělit apod. Když zajišťuji pronájem bytu svým klientům, vždy se snažím o zájemcích zjistit co nejvíce informací a zejména zjistit, zda jsou ke mně upřímní. Nájemní vztah je většinou dlouhodobějšího charakteru a vztah mezi pronajímatelem a nájemcem by měl být založen na vzájemné důvěře. Proto raději doporučím majitelům zájemce s domácím mazlíčkem, který mluví na rovinu, vše sdělí bez vytáček a např. předloží dobré reference od posledního pronajímatele.

Takový je i případ jedné z mých posledních zakázek v Jinočanech. Zájemci přestože měli kocoura, což je pro většinu majitelů spíše nevýhoda, poslali po prohlídce důkladně vyplněný formulář pro zájemce včetně odkazů na sociální sítě LinkedIn, Facebook a Instagram, popsali svého domácího mazlíčka do detailu a zároveň poskytli díky sociálním sítím náhled do jejich stávajícího bytu, který byl krásně čistý, udržovaný a bez známek poškození. Pro naprostou transparentnost poskytli i kontakt na pronajímatele, u kterého bylo možné ověřit, že se jedná o velmi dobré zájemce, kteří se o byt budou starat jako o svůj vlastní.

Jako začínající makléř jsem se uchyloval ke zobecňování a zájemce s domácími mazlíčky často řadil na konec pomyslného seznamu. Nicméně není vše zlaté, co se třpytí nebo chcete-li svět není černobílý. Mou prací je důkladně prověřit, zda jsou zájemci pro danou nemovitost vhodní, zda se o ni budou starat s péčí řádného hospodáře a věřte, že jako majitel mainského kocoura, který dorůstá až 15 kg váhy vím, že zvíře je tak čisté a vychované jako jeho majitel. Proto po sedmi letech v realitách jsem se oprostil předsudků a zobecňování, protože tím bych majitele jen připravoval o skvělé zájemce.

Nájemní smlouvu uzavírám v 99 % případů na jeden rok. Pokud bude zájemce při prohlídce lhát a od počátku tak nastaví ve vztahu nedůvěru, je velmi pravděpodobné, že po roce již majitel tuto smlouvu neprodlouží. Proto ze své zkušenosti radím: buďte upřímní, mluvte pravdu a podělte se s majitelem o co nejvíce informací. Co dělat, abych to byl právě já, koho majitel vybere…tak o tom v některém z dalších článků.

Mějte se prima, Realitní srdcař.